Při procházení překrásným údolím řeky Jihlavy jsme na horizontu viděli siluetu chladicích věží elektrárny Dukovany. Chtěl bych alespoň trošičku a velice zjednodušeně přiblížit, co jsme vlastně cestou viděli a co k čemu patří.

V atomové elektrárně Dukovanech jsou v provozu čtyři bloky s reaktory typu VVER, každý o instalovaném výkonu 440 MW.
V Černobylu byl použit úplně jiný systém.
Ta zkratka VVER znamená „vodo vodní energetický reaktor“
To znamená, že reaktor je chlazen vodou a jako moderátor je použita voda.
Moderátorem se myslí prostředí, ve kterém při štěpení uranu dochází ke zpomalení neutronu.
Možná si ze školy pamatujete, jak probíhá štěpná reakce, kdy vylétající neutrony z jádra rozbíjejí další jádro.
Rychlost neutronu musí být tak akorát, ani velká ani malá, jinak se reakce zastaví.

Proč jsou chladicí věže tak veliké?
V nich se do okolí vypouští více jak 60% tepelné energie získané v reaktoru štěpením paliva. To je způsobeno skupenským teplem vody, tj. než se voda promění v páru, která pohání turbínu a jejím zpětným ochlazením na vodu. Každý blok má dvě chladicí věže, proto je jich vidět osm.
V elektrárně tohoto typu jsou tři vodní okruhy. V primárním okruhu je voda zahřívána v reaktoru štěpením paliva. Voda v primárním okruhu je kontaminovaná, protože se do ní uvolňují částečky paliva. Tato voda se samozřejmě nesmí dostat do okolí, to je všechno přísně kontrolováno.
Výkon reaktoru se řídí pomocí zvyšování a snižování koncentrace kyseliny borité ve vodě primárního okruhu. V nutných případech i spouštěním grafitových tyčí.
Tlaková nádoba reaktoru má biologickou ochranu, to znamená, že je obložena bloky s olovem na pohlcování záření.
V parogenerátoru se předává teplo do sekundární vody, která se mění v páru. Jak už jsem uvedl v parogenerátoru (každý blok jich má šest) vzniká pára, která roztáčí turbíny s generátory na výrobu elektrického proudu. Každý blok má dvě turbíny s generátory.
Z bezpečnostních důvodů je teplota páry jen asi 300°C.
V uhelných elektrárnách je teplota páry až 550°C.
Po výstupu páry z turbíny se ve výměníku ochladí na vodu a ta se čerpá zpět do parogenerátoru.
Výměníkem prochází voda třetího okruhu, ta je ochlazována v chladicích věžích, které jsou z dálky vidět.
Cestou jsme se prošli po hrázi přehrady Mohelno. Odtud se čerpá voda pro ztrátové chlazení v chladicích věžích. Tato přehrada také slouží jako vyrovnávací nádrž přečerpávací elektrárny Dalešice, která je postavena proti proudu řeky.
Proč se staví přečerpávací elektrárny?
Spotřeba elektrické energie se během dne velice liší. Atomové elektrárny nejlépe pracují na stabilním výkonu a mají velkou setrvačnost. Protože zatím neumíme el. energii skladovat, v noci kdy je el. energie přebytek reverzní turbíny přečerpávací elektrárny čerpají vodu zpět do horní nádrže. Přes den, kdy je velká spotřeba el. energie se voda z horní nádrže pouští přes turbíny a získaná energie se dodává do rozvodné sítě. Na první pohled to vypadá nelogicky, ale díky rozdílným cenám energie přes den a v noci je přečerpávací elektrárna dokonce zisková.
Když už jsme se konečně celí mokří a utrmácení blížili k autobusu, procházeli jsme okolo sloupu a pod dráty vysokého napětí.
Proč se staví vedení vysokého a velmi vysokého napětí?
Při přenosu velkého výkonu na velké vzdálenosti by vodiče nízkého napětí byly neúměrně tlusté a ztráty energie obrovské. Ztráty na vedení rostou s druhou mocninou proudu, proto se transformuje na vysoké napětí. I tak jsou ztráty při přenosu větší jak 10%, také díky koroně (sršení) a svodech na izolátorech.


Jakékoli další podrobnosti lze nalézt na internetu.
Zdeněk Víteček