HOSTÝNSKÉ VRCHY - Hošťálková - hrad Lukov

3. 10. 2015

Výlet, který je změnou termínu téměř plný. (Zbyla nám pouze 4 prázdná sedadla.) Všichni jsou natěšení, co jsem jim pro tentokrát připravil za trasy. Počasí slibuje slunečno a teplo.

Po krátkém úvodu, kdy jsem představil trasy, upozornil na zajímavosti a úskalí jednotlivých tras, jsem mohl s klidem očekávat další vývoj cesty. Všichni byli s trasami spokojeni, každý si vybral, co ho zaujalo.

Hošťálková a na parkovišti vedle kostela nastává dělení výletníků. Vyrážím se skupinou na hřebenovou túru a zbytek zanechávám Hance Kozlové na trasu poznávací. Dovoluji si malý žertík, a uvádím dvě naše turistky v nejistotu, zda se vydávají správným směrem. My jsme totiž nastoupili na turistickou značku uprostřed, a tudíž je nutné se rozhodnout, zda vlevo či vpravo. Po chvíli jim to došlo a pěkně mi vyhubovaly. Cesta nás vede obcí a my kráčíme kolem domků se dvorky, kde se vyhřívají domácí zvířátka tradiční – slepičky, husy, krůty a prasátka, tak i neobvyklá – daňčí a jelení rodinky.

Na první křižovatce se rozhodujeme, že půjdeme zkratkou po žluté a obhlídneme památník partyzánské skupiny v podobě jejich bunkru. Začíná prudší stoupání lesíkem a několika pasekami, kde někteří znalci nacházejí houby a některé byly přímo výstavní. Téměř pod vrcholkem navštěvuji s několika účastníky v travinách schovaný bunkr vedle cesty. Mě přímo pohladilo, když jsme procházeli touto vysokou travou mezi lesy, a nám vykukovaly jenom hlavy.

Spojili jsme se opět s trasou pod Vysokým Gruněm a stoupáme lesem na nejvyšší bod naši cesty Humenec. Bohužel tam nebyla žádná cedulka, ale dle GPS a triangulačního bodu je vrchol dobyt a zaznamenám fotem.  Poté začíná pozvolný sestup lesem, kde obdivujeme ohromné mraveniště.

Dorazili jsme do obce Držková a je nutné doplnit živiny tělu, a proto se občerstvujeme v místní roubené hospůdce. Udělat pár reklamních fotografií – pozdravů z Valašska a opět vystoupat na kopec, abychom mohli sestoupit do obce Vlčková. Po cestě nás ale čeká překvapení, turistická značka vede pastvinami a ty jsou obehnány elektrickým ohradníkem. Na pastvinách se s chutí pásly kravičky i se svými telátky, a část účastníků neměla odvahu kolem nich projít. Ti se rozhodli pastvinu obejít, i když si trasu drobet prodloužili.

Konečně lesem přicházíme k zřícenině hradu Lukov. Mezi stromy na nás nejprve vykouknou vysoké hradby a potom mohutná věž s mostem a vstupní branou. Zaplatíme vstupné a můžeme se kochat prostory bývalého královského hradu. Místní spolek za obnovu Lukova zde vykonal mnoho práce a vytvořil poutavé expozice z nalezených předmětů a historických pramenů. Mě velice nadchla prostá kaple v základech bývalého kostela Jana Křtitele.

Zároveň jsou z ochozů hradu nádherné rozhledy do kraje.

Závěr našeho výletu je průchod samotnou obcí Lukov na malé náměstíčko před kostelem. Zde v místní pizzerii „U ledňáčka“ si u chutného pokrmu a pěnivého moku můžeme vyměnit svoje zážitky a pocity z výletu.

Nedá se nic dělat, musíme jet domů. Cestou zpět musím poděkovat všem účastníkům výletu, že se neztratili a došli ve zdraví do cíle.

Bohumil Bartoš

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.