Začarovaný zájezd...

Vše začalo skoro přesně před rokem, 5.5.2012 na našem zájezdu do Strážovských vrchů.

Šplhali jsme se právě s předsedou klubu Bohoušem a naším metodikem Jirkou do táhlého kopce. Těsně před vrcholem našeho cíle horou Strážov (1213 m n.m.) se nám naskytl úchvatný výhled na Lúčanskou Fatru. „Támhle ta hora, to je Kľak, tu jsem zdolala, když mi bylo asi 20!“ říkám jim. „Tak si to zopákneš, příští rok tam povedeš zájezd!“ okamžitě mi odpověděl jeden z nich. Měla jsem radost a strach zároveň – jako vedoucí jsem totiž teprve zelenáč :-)

Zájezd jsme dali do plánu a rok utekl jako voda. Letos v únoru jsem „vyloupila“ všechny mapy a turistické průvodce z naší místní knihovny a připravovala pro Vás ty nejlepší trasy. Ale co s pohodáři (s našimi milými důchodci či momentálními lazary)? Až jsem na netu „vygooglila“, že se v blízkosti nachází pramen národní řeky Slovenska Nitry, teprve potom mi spadl kámen ze srdce, že mohou na zájezd jet i ti slabší turisté. Nakonec bylo stejně vše jinak... Jeden nevinný pád na lyžích na mé březnové dovolené a vedoucí zájezdu je sama lazar a vedení musím předat někomu jinému. Peška jsem předala Jirkovi. Asi před 14 dny přijel na kole na soudružskou návštěvu maroda a povídá: „Hele já jsem Ti slíbil, že ten zájezd vezmu za Tebe, ale neuvědomil jsem si, že ve stejném termínu je Ostravský koník – šachový turnaj, nejsem jen turista, ale taky šachista! Peška musíme předat našemu předsedovi Bohoušovi“. No ten bude štěstím bez sebe - říkám si - tři zájezdy po sobě, to je dost i na našeho Guru! Naše čtvrtá vedoucí zájezdů Hanka je také nemocná, tak pokud se má zájezd uskutečnit – musí mu velet Bohouš.

Nezklamal, naopak - jako vždy exceloval :-)

7.5.2013 Ivana Martynková

P.S. Kdo by to byl tušil, že místo na Kľak se JÁ budu "plazit" k prameni Nitry :-) přesto to byl moc krásný výlet!

4.5.2013 Malá Fatra - Kľak

(očima vedoucího zájezdu Bohumila Bartoše)

Vedoucí byl hned od začátku nesvůj, na přípravu detailů trasy, domluva hezkého počasí a jiných drobností měl zkrácený čas. Autobus taky přijíždí až v čase našeho plánovaného odjezdu a navíc postrádá dva účastníky výletu. Postupně se vše za jízdy vyjasňuje a jsou nalezeni i ti dva chybějící.  V místě startu našeho putování vyráží téměř celý autobus, pouze sedm turistek se rozhodlo najít pramen řeky Nitry poblíž cíle - tedy Fačkovského sedla.

Hned za vesnicí začíná stoupání a poměrně brzy zjišťujeme, že náš výlet bude blátivý. Skupina se začíná trhat podle fyzických dispozic, a první rozcestník Bak je tím rozhodujícím sítem a skupina se rozděluje na dobyvatele všech vrcholů v oblasti a pokorné poutníky za vysněným cílem. Vedoucí se vydává s poutníky jako psychická i fyzická podpora. Po cestě lesíkem za šuměním vodopádu potkáváme jiné turisty z živočišné říše. Ti v poklidu nechávají nás ostatní pospíchat vzhůru. Byla to hezká parta šnečků. Čím blíže vrcholu, tím větší opar a mlha. Máme strach, že nebude rozhled a tím nebude třešinka na dortíku našeho výletu.

Ale podcenili jsme vedoucího, když na vrchol Klaku dorazili naši poslední turisti, zamával vlaječkou a mlžný opar se roztrhal na důležitých místech pro nádherné rozhledy.

Uděláme vrcholové fotky celé spojené ekipy dobyvatelů a poutníků, záznam do vrcholové knihy a malé občerstvení svačinkami a něčím ostřejším. Vedoucí nám opět rozdělil tzv. vrcholovou hořkou čokoládu a tím vlastně dodal novou energii na náš sestup. Cesta dolů byla opět na krátkém úseku bahnitá a tudíž klouzavá. Ovšem přechod přes horské rozkvetlé louky a nádherné rozhledy za slunečního svitu vynahradil veškeré útrapy. Blízko Fačkovského sedla, již v rovinaté krajině většina vyhledávala potůčky, aby se trochu očistili od nánosů bláta.

Naštěstí naše putování dopadlo dobře, všichni jsme vyvázli bez velkého zranění až na pár oděrek a zablácených zadků a mohli se sejít v kolibě na pivečku a dobrém jídle. Jako bonus jsme dostali čerstvě upečené buchty s povidly.

I když se nikomu nechtělo opouštět toto místo, všichni spořádaně nastoupili do autobusu a celou cestu domů již si domlouvali účast na dalším výletu.