Lekce č.2 - Pojištění

18.3.2013, lektorka: Ivana Martynková

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech

Když Vás náhodou nějaké neštěstí potká, můžete mít i štěstí, ale pouze v případě, když se před cestou do zahraničí pojistíte. To Vás sice před nepředvídatelnou událostí neochrání, ale pokud už k ní dojde, může pojištěný turista výrazně zmírnit dopad na svou peněženku :-)

Zatím jsme na našich zájezdech nikdy žádné závažné zranění řešit nemuseli, přesto platí: Kdo je připraven není zaskočen. Možná si mnozí říkáte, já jsem opatrný/á, mě se něco takového nemůže stát! Ále může! Jen si přečtěte, co jsem před pár dny zažila na vlastní kůži:

Má „italská“ dovolená

aneb zážitky z mé letošní lyžařské dovolenky, kterou jsem měla strávit s přáteli od 9.-16.3.2013 v italských Alpách

Přesun 4 aut nažhavených lyžařů do krásného penzionu v údolí Untental proběhl bez problémů, i když cestou přes Rakousko lilo a v cíli byla mlha, že se dala krájet. Čest a sláva řidičům. První večerní seznamovací večírek všech "účastníků zájezdu" byl za přispění dovezeného proviantu veselý, všichni jsme se těšili na zítřejší lyžování. Ráno AZURO! Hurá na lyže. Na rozdíl od ostatních jsem tu byla poprvé a musím konstatovat, že bych se zde i přes mé další šílené zážitky ještě jednou vrátila.

Zkrátím to - má poslední jízda první den lyžování skončila takovým docela běžným pádem, JENŽE pak už jsem se nepostavila na levou nohu! Co následovalo poté je jak ze špatného filmu. Přivolaný záchranář z místní horské služby mě zběžně vyšetřil, svezl na sněžném skútru na jejich základnu k doktorovi, opět vyšetření a sdělení, že musím na rentgen, následoval tedy svoz na pojízdném křesílku v kabinové lanovce dolů, tam čekala sanitka, která mě odvezla asi do 35 km vzdáleného většího města Merano do Krankenhausu (hrozné německé slovo)!! Opět vyšetření teď už specialistou-ortopedem, rentgen. Kosti byly naštěstí O.K., ale diagnóza RUPTURA KŘÍŽOVÉHO KOLENNÍHO VAZU nezněla vůbec přívětivě.

Koleno mi namazali, zavázali, přes oteplovačky nasadili ortézu na suché zipy od zadku až po kotník, bodli mi injekci, napsali recept na další injekce + brufeny na bolest. To celé jsem absolvovala stále nazutá v lyžákách!!! i na rentgenu!!! Pak mě na vozíku vystrčili na příjem první pomoci, do jedné ruky mi vrazili 2 berle, do druhé lejstra a chtěli něco platit. Zde mě měli vyzvednout přátelé (jeden uměl plynně německy), sdělila jsem tedy, že čekám na odvoz a raději jim řekla, že ničemu nerozumím. Díky bohu za ty roky, co jsem nelenila a chodila po večerech do kurzu angličtiny - v pohodě jsem se tu domluvila, pořád jsem tam byla sama a ještě s vybitým mobilem! (asi hurtův syndrom) - smekám sama před sebou. Pak konečně přijeli kamarádi a přivezli mi tenisky, zaplatili jsme ošetření, kauci na berle a jeli hledat večerní otevřenou lékárnu, byla zavřená, tak kamarád volal na uvedený telefon, za chvíli přiběhla lékárnice a vydala nám léky. Zase platit. Spadla jsem ve 3h odpoledne a až v 8h večer mě kamarádi hladovou dovezli na penzion a … byl další večírek. Trochu smutný, ale byla jsem hvězda večera!

Přátelé, jestli si myslíte, že mé STORY je u konce - tak to se šíleně mýlíte. Závěr byl ještě větší pecka. Přes noc se mi vše honilo hlavou, že bych sice mohla v pohodě strávit zbytek dovolené na naší krásné terase s úžasným výhledem na hory a rána a večery s pečujícími přáteli, ale rvalo mě to nějak domů.

Ivanko máš pojistku - volej asistenční službu, řekla jsem si, a ať se postarají. Ostatní to viděli černě, ale lidi, ONO TO FAKT FUNGUJE! Sdělila jsem jakémusi operátorovi na Asistenční službě České Pojišťovny problém, oni si pak vyžádali lékařskou zprávu z italské nemocnice a druhý den mi volali, že mi ve středu ráno přistaví ČESKOU SANITKU!!! 900 KM OD DOMOVA!!! Tak byl zase rozlučkový večírek. Ve středu 13.3.2013 (???) v 7 hodin stojí pod okny hotelu krásná žlutá sanitka a jdou si pro mě 2 šikovní mladí záchranáři. Naložili mě, tašky a lyže a tradááá směr ČR. Strávila jsem s nimi celý den, já vzadu seděla na lehátku, jeden vždy řídil a druhý byl se mnou vzadu a buď spal nebo jsme si povídali, na benzínkách mi dělali doprovod málem až na WC!? V ceně převozu je i OBČERSTVENÍ - chápete to? Takže jsem si mohla dát, co chtěla a oni to kartou platili!!! V 9h večer mě předali doma synovi, který tu na mě-lazara čekal. 

Dnes už mám za sebou, za doprovodu syna, vyšetření u českého ortopeda, sepsanou pojistnou událost, vystavenou nemocenskou, starou ortézu, nové berle a před sebou vizi, že jaro nestrávím s Vámi na horách, ale běháním po doktorech a v nemocnici! Ach jo. S pomocí rodiny a přátel to snad zvládnu...

A co z té mé italské dovolené plyne za poučení? POJISTĚTE SE, kdykoli pojedete za hranice a NAUČTE SE ASPOŇ ZÁKLADY ANGLIČTINY NEBO NĚMČINY, bez těchto dvou věcí bych byla ve světě ztracená.

Na závěr ještě pár výmluvných čísel: za týdenní pojistku jsem zaplatila 160 Kč, má pojistná událost (ošetření v Itálii + převozy sanitkami) byla předběžně vyčíslena na 40-50 000 Kč !

Doufám, že se i díky tomuto příběhu pojistíte na každý zájezd z naší letošní megaakce SLOVAKIA-TOUR  a zároveň Vám přeji, abyste pomoc slovenské horské služby nebo vrtulník :-( nepotřebovali a vrátili se domů z každého zájezdu po svých.

lvana Martynková