KRAJINA BŘIDLICE    19.10.2019

Sobota, týden před zájezdem, 6:20 hod. Spím jako zabitá. Vzbudí mě zvonění telefonu, neznámé číslo. Asi omyl, ale zvedám ho a slyším: „Ahoj, tady Mojmír. Ivanko, vy už jste odjeli?“ Rozespalý mozek chvíli šrotí a pak zapne. „Mojmíre, ten zájezd je až ZA TÝDEN!“ Oba propukáme v šílený smích. „Já jsem vůl! Promiň, že jsem tě vzbudil.“ Nebyla jsem naštvaná, protože mě blažilo, že se turisté těší na naše zájezdy tak, že se nemohou dočkat :-)

Zájem o zájezd „dva v jednom“ byl velký, ale nakonec se do busu vešli i všichni přihlášení náhradníci. Nevím, na co se těšili víc, jestli na exkurzi v pekle v Raabové štole, anebo na pochoďák v krásné přírodě na Vítkovsku. Snad na obojí. Návštěva pekla mě nezklamala, byla trochu strašidelná, ale zajímavá. Průvodce – starší pán – vykládal o prvním zpřístupněném podzemí v ČR poutavě, přesto mu dávám dvojku. Jedničku by si vysloužil, kdyby nedorazil v teplácích, ale stylově převlečený za permoníka, jako při slavnostním otevření dolu!

Po exkurzi jsme se vydali po červené značce nádhernou cestou, brodíce se šustivým listím směrem do obce Kružberk. První krátké zastavení jsme udělali u pěkného poutního místa se starou kapličkou a turistickým posedem. Ale posvačili jsme až dále, v hezkém altánku s vyhlídkou nad Moravickým mlýnem. Na další cestě si užili houbaři, tašky plnili všudepřítomnými václavkami. Zlatým hřebem byl nález hlívy ústřičné. Vykutat její kořeny ze stromu byl ovšem těžký oříšek.

Když jsme vyšli z lesa, objevily se před námi první lázeňské objekty Jánských Koupelí. Pohled to byl ale hrůzostrašný až depresivní. Já osobně jsem chátrání těchto věhlasných lázní prožívala v přímém přenosu. Naše rodina má totiž v této krásné oblasti chatu a zažila jsem areál v době, kdy ještě fungoval. Sice už jen jako zotavovna ROH, přesto to bylo nádherné místo s hezkými lázeňskými budovami, úžasnými zahradami plnými rododendronů, kolonádou u řeky, s cukrárnou i výletní restaurací. Ale hlavním tahákem byly 2 altány s prameny léčivé železité kyselky. Nejen my, ale i ostatní chataři ji pili každý víkend a domů jsme si vždy vezli ještě plný kanystr této znamenité minerálky.

Kdo by si chtěl něco přečíst o historii Jánských Koupelí nebo se alespoň kouknout na dobové fotky, ať klikne zde:

www.zaopavu.cz/view.php?cisloclanku=2009030006

Raději jsme toto ponuré místo rychle opustili, přešli přes dva mosty a pokračovali jsme příjemnou cestou kolem řeky Moravice a chatové osady do Kružberka. Těšili jsme se konečně na oběd a na pivo. Za vynikající špenát s výpečky a domácími noky bych dala restauraci Sklípek michelinskou hvězdu. A nejen já, mlaskali všichni, co si zde dali oběd. Dost hodování, měli jsme před sebou ještě druhou část trasy a čas běžel. Vydali jsme se proto dále po červené značce kolem pohádkového starého kostelíka s břidlicovou střechou (jak jinak), kolem řeky a chat a jen jsme minuli restauraci Velké Sedlo, známou ze stejnojmenného tv seriálu.

Na chvilku jsme se zastavili u úchvatných skal s jeskyní pod přehradou Kružberk. Horolezci na skalách momentálně žádní neviseli, tak jsme se vydali na hráz přehrady Kružberk. Vloni jí dali nový kabát a vypadá jako nová. Počasí bylo fantastické - na tričko - v půli října tak trošku překvapivé. Hurááá tedy ještě po Břidlicové naučné stezce na rozhlednu, kterou postavili nedávno na kopci u Starých Těchanovic. Z jejího vrcholu byly krásné výhledy na okolní malebnou krajinu s upravenými políčky a s chráněnými remízky. V lese se třpytila hladina přehrady a za ní trčel z lesa kopec Velký Roudný, který střeží další přehradu Slezskou Hartu. U rozhledny čekalo na uondané turisty překvápko. Dřevěná plošina s pěti lehátky, ze kterých se dalo okukovat krásné okolí vleže.

Právě, když jsme se zde váleli my, dorazilo na vrchol kopce s rozhlednou auto a vystoupili novomanželé s fotografem, aby si na tomto magickém místě, zalitém odpoledním sluncem, udělali pár snímků na památku jejich šťastného dne.

Chyběla hodina do odjezdu busu, tak jsme sešli zkratkou po silnici do areálu Davidova Mlýna na kafíčko. Nezůstalo jen u něj, byla i sladká tečka za perfektním dnem – výborné tiramisu. U okolních stolů seděli a občerstvovali se ostatní účastníci zájezdu - pohodáři, skoroborci i borci si sdělovali zážitky s výletu. Před tím jsme ještě prozkoumali okolní areál s rybníky s možností rybolovu, s lanovým centrem pro děti i dospěláky, minigolfem a restaurací s rybími specialitami. Fakt pěkné místo pro rodinný nedělní výlet – však tu také bývá každý víkend plno.

Vše jednou končí, nejen náš zájezd, ale také jsme tímto výletem zakončili sršní tour NEBE-PEKLO-RÁJ 2019. Snad se vám líbilo. Během roku jste s námi byli 2x v pekle (v důlním skanzenu Guido Zabrze a v břidlicovém dole), 3x v nebi (na Hostýně, ve Velehradě a na Stezce v oblacích na Dolní Moravě) a 5x v ráji – v tom turistickém – na vrcholech Bílých Karpat, Chřibů, Javorníků, polských Beskyd a Nízkých Tater.

Vlastně nic nekončí, ale právě začíná! Už pro Vás totiž chystáme další turistické zájezdy na rok 2020.

Těšíte se?

Ivana Martynková, vedoucí zájezdu

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.