Súľovské skály   6.5.2017

Když se blížil čas našeho výletu, bylo tolik zájemců, že bychom se do autobusu všichni nevešli. Tak se výbor klubu rozhodl, že vypravíme po čase opět dva autobusy. V pondělí před odjezdem jsem byl trochu nesvůj, protože předpověď počasí stále hlásila déšť a ochlazení. A taky ano, omluvenky pro nemoc se začaly kupit, ale ve čtvrtek večer se stal zázrak, přicházely prosby, ať vezmu sebou zájemce na poslední chvíli – což jsem s radostí udělal.

V sobotu ráno se sešlo u dvou autobusů 63 turistů, z toho spousta nováčků, kteří s námi byli poprvé a snad ne naposledy :-) Drobně pršelo a někteří si posteskli, že by bylo lepší sluníčko. Já jim ale odpověděl, aby počkali, až budeme na Súlově. Na toto místo jsem objednával pěkné počasí u nebeské instance.

Poprosil jsem Ivanu Martynkovou, zda by mi neudělala mého zástupce v druhém autobuse. Ta jako správná členka výboru a hlavně skvělá kamarádka ráda souhlasila. Předal jsem jí potřebné plány tras, aby je mohla účastníkům předat, domluvil si trasu přesunu a zastávek.

Vyrazili jsme směr Súľov, po cestě jsme vybrali penízky na autobus, rozdali plány a domlouvali si, kdo půjde kterou trasu.

V Súľově na náměstí děláme společné foto a už se rozdělujeme na dvě skupiny.                      

První vyráží na okružnou cestu naučným chodníkem s dobytím zříceniny hradu Súľov. Cesta má několik nástrah v podobě pomocných kruhů a několika žebříků. Je to pěkné dobrodružství pro naše dvě děti (ve věku 4 a 6 let), které bez bázně zdolávají všechny nástrahy s radostí a úsměvy. Naši starší turisti se nenechávají zahanbit a i oni překonávají těžké pasáže. Samozřejmě nezapomněli z legrace mi později v cíli vyhubovat, že jsem asi zapomněl na jejich věk a zdraví, který jsem vystavil přetěžké zkoušce.

Druhá skupina nastoupila ke zdolání celého skalního amfiteátru kolem dokola. Začínáme stoupat loukou, která je trochu dost nasáklá vodou z předchozích dešťů, a vstupujeme do listnatého lesíka. Tu už postupujeme pěšinou mezi balvany stále vzhůru na skalnatý hřeben, který obklopuje Súľovskou kotlinu. Na hřebeni se nám nabízejí mnohé místa s vyhlídkou na scenérii skal. Když dobudeme nejvyšší bod naší cesty vrcholu Roháč, najdeme si příhodné místo a uděláme si svačinovou přestávku s nádhernými výhledy na skaliska a louky pod námi.

Nastupujeme na červenou značku a blížíme se ke skalám, na kterých stojí zbytky hradu Súľov. Potkáváme některé turisty z první skupiny, kteří se vydali nám naproti. Setkali jsme se i s turisty z Ostravy, Karviné a Bohumína, kteří přijeli auty i dalšími dvěma autobusy – prostě Ostravsko – Karvinský region vyjel na slovenské kopečky. Ne všichni z druhé skupiny pokračujeme na hrad, někteří se rozhodnou jít zkratkou mezi skalami do Koliby Pod skalami na dobré krajové jídlo. Všichni se ve zdraví scházíme na náměstíčku v Súlově a můžeme vyrazit směr Havířov.

Po cestě zpět uděláme průzkum, kdo by měl zájem se zúčastnit našeho dalšího výletu, proběhne poděkování vedoucího formou ovocného bonbonu pro každého účastníka. Navíc každý manželský či partnerský pár dostal od vedoucího drobný dárek k zajištění jejich bezpečí.

Bohumil Bartoš, vedoucí zájezdu.