Hrad Sovinec, Rešovské vodopády - 21.10.2017

 

Náhradní výlet za Hostýnské vrchy, kde nám to zkazili prasátka svou nemocí.

Ze začátku to vypadalo, že nebude zájem, ale Ivana rozeslala mnoha turistů a přátelům klubu e-mail a najednou se s přihláškami roztrhl pytel. Nakonec jsme museli odmítnout 8 náhradníků.

Předpověď počasí slibuje nebe bez deště, i když zamračeno, ale překvapila nás mlha. Ta si bohužel sedla na námi navštívenou oblast, ale nám náladu tedy nevzala.

Hrad Sovinec se stále opravuje a jsou vidět pokroky. Vybrali jsme si malý okruh a podívali se na postupné rozšiřování hradu za jednotlivých držitelů i různé obranné prvky – systému hradeb, příkopů, střílen, schodišť. Prohlídli jsme si vystavené dobové zbraně – děla, muškety, meče, kopí. I dobovou školu a lesní universitu s vycpanou zvěří a měřickými pomůckami pro lesní hospodářství. Největší prostor byl věnován řádu německých rytířů – vystaveny erby velmistrů i všech významných členů.

Po prohlídce se dělíme na dvě skupiny. První přejíždí autobusem do obce Ruda na Křížovou cestu, která vede na Křížový vrch, a potom projdou lesní soutěskou na Rešovské vodopády. Druhá skupina vyráží na hřeben s vrcholem Ostrý a po cestě se snaží nalézt ještě nějaké houby. V půlce trasy je obec Rešov a hospůdka s vyhlášenou kuchyní, která má v nabídce divočinu. Mnozí se namlsali kančím, dančím či mufloním masíčkem na mnohé způsoby. Takto posilněni začínáme sestupovat do soutěsky k říčce Huntava, kde procházíme proti proudu k jednotlivým vodopádům.

Musíme místy zdolávat říčku přes mostíky a lávky či přeskakovat po kamenech. Vše vynahrazují nádherné skalní břehy a rostlinstvo.

V Tvrdkově se všichni scházíme na náměstíčku u opraveného kostela a také v místní malé hospůdce. Nikdo se neztratil ani nezranil, všichni dorazili v dobré náladě a někteří i s houbami.

 

Bohumil Bartoš, vedoucí zájezdu

Diskusní téma: Sovinec,Rešovské vodopády

Díky!

Datum: 23.10.2017 | Vložil: Dáša

Děkujeme s Klárkou za dobrodružný výlet. Strmější sestup v listí ke mlýnu byl super. Bavily jsme se Zuzkou, která dřív sklouzne. Vodopád jsme daly v pohodě a to díky Klárce, která naší malé skupince velela a také převáděla terénem. No bez ní bych to obtížněji zvládala, a tak to bylo hravé, rychlé a relativně v pohodě. Zuzčina a moje převaděčka - díky.
Mrzí nás, že jsme neodbočily na zříceninu hradu Rešov. Času bylo dost a pozdě jsem si vzpomněla. Zuzka se už nechtěla vracet a Klárka raději šla hledat hřiby. Našla malé praváčky a pak už byla
k nezastavení. V cíli bez zastavení pobíhala kolem zastávky a urputně chtěla pouštět draka. Ani bezvětří ji nebránilo se s ním proběhnout.

Přidat nový příspěvek