Hostýnské vrchy – Kelčský Javorník       16. 4. 2016

Po vyhlášení výletu začal závod s časem pro většinu, aby se dostal do autobusu. Seznam přihlášených se rychle zaplnil a další se stále hlásili, a souhlasili i se zařazením do náhradníků.  A ten se nakonec rozrostl do počtu dalšího autobusu. Proto jsem se rozhodl, že vypravíme dva.

Deset dní před výletem nám ale předpověď počasí předpovídá deštivo.  Po pár dnech dokonce bouřku. A já začínám mít strach, aby objednaný druhý autobus byl solidně zaplněn, protože se začali někteří odhlašovat. Naštěstí se na poslední chvíli ještě hlásí 7 turistů a prosí, abych je na výlet vzal, což s radostí dělám. Výlet pro 86 účastníků, kteří pojedou ve dvou autobusech. Noční můra vedoucího. Příprava byla důsledná - natištění mapek v takovém měřítku, aby bylo jasné, kudy vede cesta, popis jednotlivých tras podle názvů míst a barev turistických značek a také zajímavostí, které by bylo škoda minout. Největší potíže ale začali, když jsem začal rozmísťovat účastníky do autobusů. Snažil jsem se skládat skupinky podle toho, kdo s kým se hlásil, kdo s kým v minulosti zdolával vrcholy a kilometry. V dostatečným předstihu vyvěsil na webu  kdo sedí v kterém autobuse, ale v tu chvíli začali volat někteří, že chtějí sedět s tím, jet v druhém autobusu. 

Moc děkuji za pomoc Hance Kozlové, která se uvolila dělat pomocného vedoucího v druhém autobusu a všechnu tu černou práci pro mě udělá.

V sobotu ráno čekám u radnice a každému příchozímu připomínám, do kterého autobusu má nastoupit. Autobusy přijeli a já rychle připínám cedulky se sršním znakem a číslicí na obě čelní skla, aby byl přehled, a zanechávám pro Hanku materiály i pokyny. Účastníci spořádaně nastoupili do jim určeného busu a já ještě pro jistotu oběhl druhé skupinky turistů, kteří jeli na jiný výlet, jestli nejsou mezi nimi ještě nějací naši. Nejsou a vyrážíme po Havířovu posbírat zbylé účastníky. Vždy vyběhnu ven a snažím se je roztřídit do busů. Konečně vyrážíme směr Hostýnsko. Přitom si dělám prezentaci a zjišťuji, že mi 3 účastníci chybí. Volám Hance a ta mě uklidňuje, že sedí u ní. Dobrá.

Přijeli jsme do Podhradní Lhoty a zjišťuji, že se na zdolání Kelčskýho Javorníku a návštěvy nové rozhledny rozhodlo vydat 70 lidí včetně Hanky, která se rozhodla na poslední chvíli. Proto musím podat upřesňující pokyny řidičům, kde mají zavést zbylé výletníky, a těm zase kde mají nastoupit na značku.

Počasí začíná být pro výlet přímo ideální. Polojasno a teplota 20 °C s mírným větříkem. Pevně doufám, že to vydrží a dešťová fronta nás mine.

Moje malé vysvětlující zdržení má za příčinu, že zůstávám sám, všichni ostatní plní nadšení my utekli. Vydávám se proto zcela sám a nasazuji velké tempo a za chvíli doháním naše nejstarší členy – manžele Kupské a jejich doprovod.

Spolu s nimi zdolávám výstup k zřícenině hradu Šauburk, kde si dělají odpočinek a mě posílají dále vpřed. Postupuji lesem na hřeben, míjím rozcestník a za chvilku již vidím rozhlednu. Zde se již sluní mojí sršni a mnozí se snaží přiblížit sluníčku co nejvíce tím, že zdolávají schody rozhledny na výhledovou plošinu. Je nádherný rozhled do dalekého kraje. Udělám s Hankou zápis do vrcholové knihy včetně nalepení sršního znaku. Samolepka sršně samozřejmě putuje také na vršek rozhledny.

Vytahuji svačinu a doplňuji vydanou energii, navazuji družbu s turistkami z Otrokovic předáním naší nálepky a společným fotem. Ostatní pomalu odcházejí a já zůstávám s jednou členkou čekajíc na Kupské. Ti se za chvíli vynoří z lesa, proberu s nimi, kudy se mají bezpečně dostat zkratkou do cíle našeho výletu, a sám se vydávám jako poslední hlídka za ostatními. Sbíhám z kopečka a postupně sbírám opozdilce a společně dorazíme na chatu Tesák. Zde se znovu setkávám s většinou účastníků na zahrádce, kde se občerstvují a sluní.

Poté přes Skaliska Sochová přírodní cestou a druhá skupina po cyklostezce podél potoka Rosošný. Opět se všichni scházíme v hostinci „Ve dvoře“ a doplňujeme vydanou energii chutným jídlem a pěnivým mokem.  Naštěstí jsme se ohlásili dopředu, aby byli na takovou velikou skupinu připraveni. Zde se zdárně završil náš výlet bez zranění a ztrát.

Vše klaplo, jak mělo, a všichni si z výletu odnesli plný batoh hezkých zážitků a hlavní vedoucí se konečně mohl uklidnit a odhodit obavy.

Bohumil Bartoš, tohoto výletu vedoucí

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.