Reportáž z trasy A - Lačnovské skály

Byl to první zájezd po prázdninách a dovolených.

Zájem turistů o tento atraktivní výlet byl malý, a proto se dostalo i na všechny náhradníky. Po uveřejnění délky trasy a prudkosti výstup na jednotlivá skaliska se většina rozhodla pro delší, ale pozvolnější túru.

Vydali jsme se na cestu po pasekách a lesíky. Potkávali lidí s košíky a taškami plnými hub. I nás chytila houbařská horečka a podél turisticky značené cesty jsme posbírali mnoho nádherných exemplářů suchohřibů a pravých hřibů.

Tak trochu jsem s tím počítal a dal velikou časovou rezervu, protože bych jinak nedostal lidi z lesa. Každý chtěl mít nějakého hříbka domů na smaženici. Někteří se zase pokusili o zdolání většiny skalisek, na které se dalo vylézt či vyšplhat.

V cíli v motorestu bylo uspokojeno i naše bříško pochutinami. Někteří ochutnali i piva z místních minipivovarů a dle toho, že si mnozí nakoupili i domů jistě chutnalo.

Odjížděli jsme spokojeni a plni zážitků z výletu, kdy i počasí ukázalo na nás svou slunečnou tvář, navzdory deštivé předpovědi. 

Poznámka vedoucího.

Trasa byla 12 km, ovšem někteří účastníci s krokoměry a GPS počítači mi řekli, že zdolali 15-16 km. (To pobíhání po lese za houbami je odvádělo z přímé trasy a prolézání skalami jistě také načítalo metry). S úsměvem na líci dodali, že si to ani neuvědomili.

Děkuji všem, kteří mi věřili a šli se mnou na podzimní procházku, i když předpověď naznačovala déšť. 

Bohumil Bartoš, vedoucí zájezdu

Reportáž s trasy B - Pulčínské skály  

Když se 4-členná skupinka po startovním focení vracela do BUSu, aby se vydala na „kratší trasu“, provázely mnohé překvapené oči jako, že jsme slabota.

Tentokrát ovšem neplatilo, že B je lehčí. Po pár příjemných km lesní cestou se před námi vztyčil skalní masiv Pulčínských skal, na kterém nás čekalo VELMI strmé stoupání. Nejprve po kamenných stupních pak dřevěných schodech pěkně cik-cak. No a zbytek?? Kovové stupně, početné řetězy. Konečný výstup na Vyhlídku byl hodně strmý. Nahoře krásný výhled a pár kapek deště. Vrcholové schránka obsahovala knihu i funkční propisky, ale všechny listy byly popsané. Ještě jsme se na malé místečko zapsali.

Z vyhlídky na stezku to šlo jen pozpátku. Trasa byla jednosměrná a pokračovala už příjemnějším sestupem. Z úpatí jsme si celý zdolaný masiv s hrdostí prohlédli.

Tři nejstarší účastníci zájezdu pod lékařským dohledem si skutečně užili: Hanka Kozlová, Pavel Nenička, Mirka Kupská a dohled Hanka Chrobáková.

Abychom to rozchodili, tak jsme po konzumaci výborné polévky, oběhli pěkně dokola i Čertovy skály naproti motorestu.

Hanka Kozlová