ŠKOLNÍ VÝLET

14.5.2022 Moravský Kras - Mariánské údolí
 
Tento zájezd mi připomněl školní výlety. Pamatujete, jak jsme se na ně každý školní rok těšili? Já moc. Mamka mi vždy nachystala svačinu - housku z BÍLÉ MOUKY a turistický salám z MASA :-) Nesměla chybět tatranka a taky černý sladký čaj v plastové lahvi OD OCTA! Jiné plastové flašky prostě tehdy nebyly. Do chlebníku přes rameno se musela vejít ještě pláštěnka, sáček bonbónů a pár peněz na suvenýry.
Troufnu si tvrdit, že téměř všichni jste byli na školním výletě v Moravském Krasu na Macoše. Chtěla jsem Vám ukázat, že Moravský Kras to není jen Macocha, ale že je zde spousta dalších krásných míst. A k těm patří i Mariánské údolí - malebné území východně od Brna. A tak jsme sem vypravili.
Autobus nás dovezl do Brna - Líšně, odkud jsme vyrazili po modré značce podél toku řeky Říčky směrem na sever. V zalesněné krajině jsme postupně míjeli malé vodní nádrže, obsazené spoustou rybářů, prchajících z ruchu města. Okolí vodních ploch bylo krásně upravené s posekanými loukami, sem tam lavička, která mnohé svedla ke krátkému posezení a ke koukání na vodu. Prostě pohoda. Modrá značka nás pak zavedla mírným stoupáním ke zřícenině Horákovského hradu a poté zase prudce dolů k Říčce. Pokračovali jsme pak k nádrži Hornek, kde se většina Sršňů uvelebila pod stromy a posvačila. Při dalším putování se před námi objevila první otevřená restaurace - Ranč U Jelena. Pivo nestačily servírky točit a kávovar vrčel bez přestání. Venkovní posezení s přístřeškem a knihovničkou! Bylo boží!
Za Rančem se krajina proměnila. Kolem turistické trasy bylo konečně vidět, že jsme v Krasu. Kolem cesty se zvedaly mechem obrostlé skály a občas bylo vidět i nějakou malou ďuru tedy jeskyňku. Z rozcestí Ochotské jeskyně jsme vystoupali lesem po dřevěných schodech do hory, kde se měla nacházet jakási volně přístupná jeskyně Pekárna. Věřím, že každému, před kterým se najednou jeskyně objevila, spadla čelist a kulil nevěřícně oči na tu nádheru. Svým až 6 m vysokým a 23 m širokým portálem se otevírala jeskyně do údolí Říčky. Představuje významné archeologické naleziště, které je chráněno jako kulturní památka České republiky. Jeskyně byla tak veliká, že by se tu klidně mohl ukrýt náčelník Apačů Vinnetou se všemi svými indiány z kmene Mescalero :-) Mobily jen cvakaly, abychom tu krásu a monstróznost mohli ukázat i ostatním doma.
Poté jsme pokračovali dále po žluté a pak po červené značce k další místní zajímavosti - k Hostěnickému propadání. Potok se tu z ničeho nic ztrácí v zemi a vyvěrá zase na povrch o spoustu metrů dále. Škoda, že v něm nebylo více vody, tak nebylo to "mizení" zase tak efektní. Pak jsme se vydali lesem směrem k Hádeckému rybníku. Uprostřed lesa nás překvapila krásně opravená Kaple Sv.Anny z r. 1748 se zajímavým osmiúhelníkovým půdorysem a se spoustou venkovních laviček. Magické místo pro rozjímání. A tak jsme chvíli rozjímali. Poté jsme docela prudkým sestupem sešli lesem dolů opět k vodě, která nás provázela celý den. Naštěstí nepadala z nebe, počasí bylo celý den luxusní! U rybníka Sršni obsadili výletní bufet, aby se osvěžili.
Pro pohodáře zde končilo dnešní pochodování, protože je náš bus okolo 15 hodiny převezl do Křtin. Kam? Do vyhlášeného malého městečka s poutním areálem. Jedenáct borců pokračovalo po skupinkách do Křtin po svých. Lesem, pěšinami mezi poli, přes vesničku Březina našlapali za celý den okolo 20 km! Křtinský poutní areál sestává ze spousty krásných budov, zámku a barokního kostela Jména Panny Marie, který je vybudovaný podle návrhu známého architekta Santiniho. Výzdoba kostela je skvostná, dech vyrážející. Až jsme se vykoukali, vzali jsme útokem místní restaurace a cukrárnu a završili jsme náš zájezd hodováním.
Hezký školní výlet to byl.
Žáci nezlobili, žádná dvojka z chování není na obzoru, nikdo se neztratil a "úča" snad zas tolik neprudila :-)
 
Ivana Martynková
vedoucí zájezdu