17.6.2023 Západní Tatry - Roháče

Tak po několika dlouhých letech jsme opět navštívili Tatry - Roháče. Týdenní předpověď hlásila super pořasí, déšť - déšť - déšť. No to byly nervy. Ale už při odjezdu z Havířova to bylo tak 50 na 50 (nakonec nespadla za celý den žádná velká kapka).

Při příjezdu na hranice v Mostech za námi zastavil autobus Rosti (náš pravidelný dopravce) plný Mravenců, tak jsme měli šanci se pozdravit s turisty ze spřáteleného turistického klubu.

Měli jsme, tak jako vždy, několik tras, od náročnějších až po lanovkáře. Moc mile mě překvapilo, že skoro polovina turistů se rozhodla pro náronější trasu A. Tak jsem jim to ještě trochu ulehčil, protože jsem je dovezl až na Zverovku, tím pádem bylo více času na srandičky. Po společném focení se áčkaři vydali na svou trasu, ostatní turisty odvezl autobus cca 2 km na centrální parkoviště ve Spálené. Áčkaři vyrazili kolem kouzelného Plieska k Teplému žlabu, kde pomalu začalo v lese kolem potoka stoupání. I když to bylo místy strmější, tak vcelku všichni s úsměvem a v pohodě dorazili do Sedla Pod Osobitou. (Až na jednoho stále a stále mrmlajícího a nespokojeného Sršně). Protože jsme dorazili nahoru dříve než jsem počítal, o to více času jsme se mohli kochat výhledy i když občas nad námi visel černý mrak. Ale pro pochod bylo počasí jako stvořené.

Pak jsme se vydali krásnou hřebenovkou, protkanou místy mýtinkami, i se sněhem jsme se potkali, až jsme v pohodě dorazili do cíle na vrchol Lúčna (Grzeš). Překvapilo nás, že tam bylo hodně mladých polských turistů. Z vrcholu už se šlo dolů velice rychle. Využili jsme první občerstvovací stanici (krásná studánka s chladivou vodou), protože další byla až v cíli. Cesta pěkně ubíhala, protože jsme šli po skupinkách pospolu. Sešli jsme se téměř všichni v kolibě Šindľovec, kterou jsem doporučil. Tady jsme si dali konečně pivečko a výborné slovenské speciality.

Skupina B se po vylodění na parkovišti ve Spálené, vydala na trasu kolem Rohářských vodopádů, kde si mnozí pořídili krásné snímky. Vodopád byl celkem mohutný, protože nahoře je letos ještě spousta sněhu. Na rozcestí Pod Predným zeleným si všichni odpočinuli a nabrali síly před stoupáním k plesům. U ples je čekaly jako vždy věčně hladové kačeny. Ale největší zážitek měli naši 2 nejmladší turisté až z daleké ciziny, kteří si sněhová pole, po kterých museli přejít, užívali. Došlo i na koulování. Užívala si i jejich milá babička, která si myslela, že děti až nahoru k plesům nedojdou, a nakonec je stále musela dohánět. Tak jak já říkám - mládí vpřed. Poklona jim i jejich starostlivé babičce!  

Sestup kolem ples už byl příjemnější, i když prý potkali mnoho turistů (to na trase A jsme potkali asi 4 !). Tak jako vždy, Tatliakova chata byla přeplněná lidmi a o cenách ani nemluvě...tak nakonec skončili skoro všichni na Šindľovci.

Někteří turisté se nechali vyvézt lanovkou, kde si dali kafíčko. I když výhledy nebyly na 100%...prostě pohodička, pro každého něco. Hlavně, že nepršelo.

Cestou domů jsme u Martina zase dojeli autobus s Mravenci, řízený Rosťou. Jaká náhoda, no a u Třince jsme je předjeli - prostě Sršni jsou rychlejší :-) 

Ale důležité je, že jsme se všichni vrátili v pořádku domů a užili si krásný den.(Myslím si, že nakonec i ten stále mrmlající sršní turista, byl velice spokojený. Ono na horách se většinou chodí do kopce! bohužel. A proto bych mu pro příště doporučil pouze lanovky anebo pak je tu ještě jedna možnost, ať si objedná vrtulník a ten ho vyveze nahoru, dneska to není žádný problém. Jak už jsem psal, myslím, že i tak byl moc spokojený a užil si to a příště pojede zase.)

Měli jsme mít tentokrát menší autobus se 45 místy, ale pro velký zájem se nám nakonec podařilo sehnat autobus větší, aby se všichni přihlášení vešli. Ještě bych dodal, že i když týden před zájezdem bylo přihlášeno 15 nečlenů-náhradníků, tak nakonec jeli všichni. To jen tak, abyste pro příště věděli, že náhradníci mají velkou šanci jet, a proto se vyplatí se vždy přihlásit. Sršni, kteří  nejeli - můžou jen litovat!

Přeji Vám příjemnou dovolenou a na příštím zájezdu se na Vás moc těším.

vedoucí zájezdu Bohumil Šnajdr