VYSOKÉ TATRY - TÉRYHO CHATA 23.3.2024
Tak jsme se přesně po deseti letech vrátili na Téryho chatu.
Dá se říci, že i počasí nám přálo i když na startu v Havířově spadlo pár kapek. Ale jak jsme se blížili k cíli, tak jsme byli veselejší a veselejší, protože i sluníčko po nás pokukovalo. Šokovala mě cena za parkoviště pro autobus ve Starém Smokovci. Zajímavé bylo to, že na parkovišti nebylo žádné auto - jasně na Slovensku jsou VOLBY - volí prezidenta. I na horách to bylo znát, o to více jsme si to vychutnali.
Vyjeli jsme zubačkou na Hrebienok a pak si každý si šel, jak se mu líbilo. Někdo skončil na Bilíkové chatě nebo na Rainerové chatě, někdo na Zamkovského, ale byli i takoví, kteří se ani na Zamkovského chatě ani nezastavili a rovnou vyrazili na Téryho chatu... asi tušili co je čeká. My, co to známe, tak víme, že těsně před cílem jsou takové dva malé výživné kopečky jak Velký, tak Malý Hang. Opravdu stály za to, jak nahoru, tak i dolů. Však někteří mají odřeniny od sněhu, jak se snažili brzdit. Snad se jim to brzo zahojí a snad už je to moc nebolí... I to však patří k horám. Však na zpáteční cestě z Téryho chaty jsme viděli, jak tam letěl vrtulník a šli proti nám borci z HZS. Strach jsem měl moc o naše turisty, naštěstí to pro nás dopadlo dobře. (I pro tyto při případy by měl být člověk pojištěný.) Na zpáteční cestě jsme se stavili na Zamkovského chatě, je opravená, vevnitř veliká a moc hezká. Sešli jsme se tam se dvěma našimi super borci, kteří si ještě odskočili po červené značce na Skalnaté pleso!
Ve Starém Smokovci jsme zavítali do jedné hezké cukrárny a potkali jsme se tam s našimi pohodáři, kteří si to prý také náramně užili, jak v cukrárnách, tak i na Hrebienku. Dolů sešli pomalinku pěšky, tak jako i někteří borci po zdolání Téryho chaty, kteří nestihli poslední zubačku. Důležité je, že jsme prožili krásný den a všichni se vrátili včas, a hlavně v pořádku k autobusu. Odjeli jsme přesně na čas v 18 hod. Po pěti minutách se spustil takovej slejvák, no děs a držel se nás až do Strečna. No prostě jak já říkám musí mít v životě člověk i trošku štěstí...
Doufám, že tak skvělá parta, jaká byla s námi v sobotu na horách, s dobrou náladou i v autobuse se sejde i na našich příštích zájezdech.
Jen pro zajímavost, 24 borců zdolalo Terynku...
vedoucí zájezdu Bohumil Šnajdr