Praděd 25.2.2024 - neděle

Počasí před koncem týdne se předvádělo v nelichotivých barvách.  V noci na sobotu dostaly Jeseníky nevětší příděl deště z celé republiky. Říkala jsem si - ještě že jedeme v neděli. Ta se nám za volbu termínu odměnila. Nad ránem svítil v Havířově úplněk na jasné obloze. Cesta busem vedla jarní zelenou krajinou s romantickými ranními mlhami kolem Uhlířského vrchu. Jenže z dálky bylo vidět mračnou čepici na hřebeni Jeseníků. Ti co se šli na Hvězdě při čekání na výjezd protáhnout se docela rychle vraceli pro teplejší oblečení. A vyjeli jsme k Ovčárně do mraků. Foukal vítr, který byl při výstupu k vysílači dost ostrý. Díky tomu si postupně poradil s mraky a vyšlo slunce.

Pláštěnku jsem navzdory „aladinovi“ nechala doma, měla jsem ale věřit jiné předpovědi. Chyběly mi sluneční brýle nebo můj tradiční klobouček, kterým bych si aspoň přistínila oči. Na sněhu šlo skoro o bílou slepotu.

Pěší si pochvalovali navrženou trasu, ale několika borcům se zdála příliš lehká. Zahájili ji proto výstupem kolem Bílé Opavy.

Užili si sjezdaři i běžkaři. Až na jednu smutnou, která nevěřila, že bude dost sněhu a nechala běžky doma. 

Praděd umí překvapit, naštěstí pro nás kladně.  

Hanka Kozlová

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.